UBER – Zločinec nebo konkurence? Má služba taxi budoucnost?
Při pohledu na, přinejmenším hulvátské chování, skupiny taxikářů při prosazování ochrany svých zájmů se nabízí několik otázek. O co jim jde? Jde jim o rovné podmínky provozování živnosti taxíkáře nebo o zahraniční turisty, kteří všemi deseti vítají službu, na kterou jsou zvyklí a nemusí řešit informace z průvodců typu: Praha, pozor na taxikáře, okradou vás. Odpověď je jasná, jde pouze o peníze, a to jak na straně nákladů, ano taxikář jich má víc, tak na straně výnosů, kdy přichází o nejlukrativnější skupinu zahraničních zákazníků. Omlouvá to ale chování rozběsněného davu řidičů taxi na letišti? Jak to na veřejnost působí? Získávají řidiči sympatie, anebo si zatím tolerantní veřejnost stahuje aplikaci UBER se slovy: S takovými, co vidím řádit na letišti jezdit nechci. To ať si každý odpoví sám. Já se spíše zaměřím na obecnější rovinu. Vývoj společnosti a ekonomiky se mění. Staré pořádky přestávají platit a udržet svou obživu stojí mnoho přemýšlení a aplikace mnoha změn. Neodpustím si nevrátit se k nejznámějším ekonomickým jevům. Například v roce 1848 byly dělnické bouře, neboť jim stroje braly práci. Po dalších 150 letech končí výrobci faxů, pošty se musí vypořádat s úbytkem tržeb z listovních zásilek, výrobci digitálních fotoaparátů a navigací končí s produkcí, neboť jsou tu mobily a podobně. Jiné „nespravedlnosti“ jsou v obchodě. Třeba cizí firma se dohodne na regionálním zastupování s tuzemskou firmou. Sotva se trh rozeběhne, vytvoří vlastní pobočku a tuzemská společnost končí. Každé hrací pole má prostě svá pravidla, zákonitosti, čas. Lidé přišli o práci, protože se odmítali kamarádit se stroji, pošty se nesoustředily na balíky, výrobci zastaralé techniky neměnily včas své výrobní programy a firmy si myslely, že donekonečna budou žít z přeprodeje cizích produktů.
Když se vrátím k službě taxi, dopravy osob, spolujízdě tak musím souhlasit s jednou věcí. Pokud někdo vykonává činnost za účelem zisku, má být tato činnost daněna všem provozovatelům stejně. To je ale vše, s čím souhlasím. Teď už se musím přenést do role zákazníka, protože jen ten jediný rozhoduje, komu dá své vydělané peníze. Je jen na něm, zda sedne do vozu, který je řádně pojištěn, řidič zná místopis a obdrží účtenku dle najetých kilometrů anebo zariskuje a usedne k řidiči, který jej odveze z místa A do místa B za předem sjednaní peníze. A teď se konečně dostávám k podstatě věci. Není předmětem protestů skutečnost, že někdo dokáže poskytnout lepší službu levněji? Jako zákazníkovi mi přeci stačí vědět, kdo mne veze, jaké má hodnocení, kolik mne to bude stát a platba je jednoduchá a transparentní?
Podstatnou otázkou je, co s tím? Odpověď není jednoduchá, ale zamysleme se nad tím.
Za prvé, co takhle nabídnout sytém pro zákazníky, který bude maximálně komfortní, a hlavně bude mít jen jedno mobilní rozhraní. Zákazník nechce mít deset nedokonalých aplikací, protože jej to zatěžuje. Potřebuje jednu, která funguje. To ale znamená nemalé investice.
Za druhé se opřít o konkurenční výhody, vozy taxi mají své jízdní pruhy a jsou tím pádem ve špičce rychlejší a mají svá stanoviště a zde jsou dostupnější.
Za třetí je tady smluvní firemní klientela, která potřebuje fakturovat a dát tak dostatek komfortu svým zaměstnancům a obchodním partnerům.
Za čtvrté, prémiové služby znamenají dobré vozy, profesionální vzhled a komunikační a jazykovou vybavenost.
Podívám-li se do křišťálové koule, vidím stávající řidiče taxi, kteří budou ještě chvíli protestovat. Pak první skupina pochopí, že se musí odlišit a stane se prémiovou službou. Druhá skupina, která nejvíc křičí, přejde k UBERu a podobným službám a poslední skupina bude nucena skončit, protože se podnikatelské prostředí změnilo a staré pořádky je neuživí.
Je mi to líto, ale poslední mediální kroky řidičů taxi jsou přesně proti tomu, jak má taková služba vypadat a paradoxně to možná pouze urychlí změny v oblasti poskytování přepravy osob.
Martin Malý
Vláda, co udolá COVID?
Můžeme ještě věřit, že to společně zvládneme? Je možné obnovit důvěru mezi vládou a občany Ano, ale je třeba něco začít dělat jinak.
Martin Malý
Jak zachránit demokracii?
Můžeme namítnout, že demokracii zachráníme pouze my. Ano, je to tak. Kolem nás je ale nebezpečí, které bychom měli pojmenovat a začít se proti němu chránit. Nechci kritizovat vládu, chci jen upozornit co by se jednou mohlo stát.
Martin Malý
CO KDYBY pane premiére?
S panem premiérem se táhnou, jako červená nit, různá, CO KDYBY. Žijeme na jednu stranu ve velmi složité době, na druhou stranu, jsme se nikdy tak dobře neměli. Situace je ale velmi křehká a nelze řídit stát jako svou firmu.
Martin Malý
Malý Zeman
Dnešní inaugurace je ukázka politické malosti a mstivosti po týdnu, kdy jsem si konečně říkal, že bude líp.
Martin Malý
Proč a jak vlastně volíme?
Populismus, rozdělení společnosti, nenávist. To, co provází poslední volby není normální, je to nebezpečné!
Martin Malý
Tradiční politika končí, hledá se nový systém!
Po revoluci 1989 jsme si zvykli na nový, demokratický systém. Letošní volby u nás ukázaly, že je všechno jinak. Pořád zatím ještě platí rovnice, že politik je tu pro voliče a volič pro politika. Ale jak dlouho?
Martin Malý
Jak z nás politici dělají debily, aneb čapí účelovost
Přijde Andrej Babiš před novináře a řekne: „Přeci jsem tam těch 50 mega nemohl nechat. Prostě jsem je potřeboval na stavbu Čapího hnízda."
Martin Malý
ČSSD už neví, jak by si koupila voliče!!!
ČSSD se snaží koupit voliče, ANO jde oportunisticky tam,kde cítí voliče a ostatní jsou nevýrazní. Proč tady není někdo, kdo to myslí s naší zemí dobře?
Martin Malý
Už aby byl čínský prezident pryč, stydím se ….
Je dobré orientovat se na Čínu? Je to velká a bohatá země s komunistickou vládou a specifickou mentalitou. Asi mám málo informací, ale nepamatuji si, že by spolupráce s Čínou jakékoliv zemi na světě prospěla. Třeba budeme první.
Martin Malý
Informační revoluce a migrace
Článek je o informační revoluci a jejím vlivu na migraci. Pohled do historie nabízí poučení se z chyb a nabízí určité formy řešení.
Martin Malý
Otevřený dopis pravicovým stranám
Vážené pravicové strany, již delší dobu sleduji dění na naší politické scéně se zvětšujícím se znepokojením. Naší politickou scénou se šíří rudo-oranžová revoluce v krajích. To by nebylo tak dramatické, pokud si nepřipomeneme další souvislosti. Co tím myslím? Složení senátu je téměř ze tří pětin rudo–oranžové a chybí jim jeden hlas k ústavní většině. Mezi kandidáty na prezidenta je řada s komunistickou minulostí a jejich šance na úspěch převládá nad ostatními kandidáty. Preference levicových stran pro parlamentní volby mne rovněž nenaplňují optimismem. Dá se očekávat výrazné vítězství levice s konečnou ústavní většinou v obou komorách parlamentu. Pokud se tento černý scénář naplní, budou se dít věci a šance něco změnit může trvat i dalších 40 let.Otázkou je, kdo za dnešní situaci může? Lidé zapomněli? Levice nabízí lepší program? Média ubližují pravici? Evropou obchází komunismus vezoucí se na vlně ekonomické krize? Odpověď je NE. Pravicové strany si za to mohou samy. Ekonomická situace u nás není jednoduchá, ale pravicové strany nám žádný lék nenabízejí. Zvedající se DPH, úsporná opatření tlumící spotřebu, zvyšující se zdanění nám přinášejí levicově orientovaný přístup v podání rádoby pravicové vlády. V kombinaci s korupčními aférami nám mizí pravicový volič. Začíná být ohroženým druhem, který se ztrácí v myšlenkách, co bude dál, koho volit, či raději vůbec nevolit. Pravicový program je přeci založen na „malém“ státu, nižším zdaněním, podpoře vzdělání, infrastruktury a podnikání. Tím lze dosáhnout zvýšení naší konkurenceschopnosti a nastartování ekonomického růstu. Dnes protestující studenti v Jihočeském kraji, kteří se snaží upozornit na řízení školství komunistickou kandidátkou, nám připomněli více než 23 let staré události. Právě studenti tehdy iniciovali změnu režimu a podíleli se na pádu komunismu. Abychom za dva roky nemuseli přihlížet výrazným protidemokratickým změnám, prosím pravicové strany o vizi, která opět přitáhne voliče, kteří nepřipustí návrat starých časů. Nyní, pokud to takto půjde dál, mám strach.Martin Malý
Martin Malý
Otevřený dopis Jiřímu Paroubkovi
Vážený pane předsedo Paroubku, dnes mne velmi zaujal Váš komentář k oslavám 20. výročí událostí, které se odehrály 17. listopadu 1989. V České televizi zaznělo z Vašich úst, cituji „Většina lidí to pochopila správě, že je to den pracovního volna a tak si to každý slaví po svém“. Rozumím argumentu, že nechcete volit patetická slova ale tento komentář, není hoden politika naší země.
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1245x